Je potřeba rozšířit mýto pro nákladní dopravu na všechny silnice a zavést další opatření, která zastaví nárůst kamionové dopravy. Je potřeba navýšit mýtné poplatky, což podpoří konkurenceschopnost dodavatelů zboží a služeb z menších vzdáleností, a využít výnosů z mýtného ve prospěch rozvoje železniční nákladní dopravy a veřejných logistických center.
Krok po kroku:
1. Zásadní rozšíření rozsahu zpoplatněné sítě pro nákladní dopravu, abychom předešli objíždění a v jeho důsledku nadměrnému zatížení obyvatel ve městech a vesnicích.
2. Postupné navyšování mýtných poplatků tak, aby zohledňovaly náklady na výstavbu a údržbu silnic a další “externalizované” škody, jež silniční nákladní doprava působí, ale nehradí.
Těžká nákladní vozidla mají tříčtvrtinový podíl na opotřebení silnic, přitom většina příjmů z daní a poplatků z dopravy pochází od uživatelů individuální automobilové dopravy (podkladovou studii najdete zde). Tato disproporce může být narovnána navýšením poplatků podle toho, kdo a kde nejvíce škodí. Je třeba nastavit vyšší sazby pro těžkou nákladní dopravu, a to zejména na silnicích nižších tříd, neboť ty nejsou konstruovány na takovou zátěž jako dálnice a rychlostní silnice.
Obě tato opatření povedou k zásadnímu zvýšení výnosů z mýtného, které jsou dnes spíše symbolické. Tím pádem by vzrostl i význam dalšího opatření, jež hodláme prosazovat:
3. Využití výnosů z mýtného tak, aby z nich byla přednostně financována opatření vedoucí k přesunu nákladů ze silnic k ekologicky šetrnějším způsobům dopravy.
Tato opatření mají ve společnosti značnou podporu. Memorandum v intencích výše uvedených požadavků podporují desítky obcí a krajů, včetně Rady Svazu měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova a dalších.
V ČR se dosud spíše symbolický zisk z mýtného “rozpouští” v neefektivním a problematickém rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Přitom například ve Švýcarsku dosáhly výnosy z mýtného v roce 2007 v přepočtu přes 26 miliard Kč, přičemž 2/3 těchto prostředků jsou cíleně investovány do systémových ekologických opatření, zejména do zdokonalování železniční sítě, 1/3 pak získávají kantony na údržbu své silniční sítě a k pokrytí dalších nákladů spojených s automobilovou dopravou.
Na Slovensku je zase od roku 2010 v provozu mýtný systém na satelitní bázi, který umožňuje flexibilní rozšiřování zpoplatněných úseků v řádu dní, čímž lze například bez velkých průtahů eliminovat problémy s objížděním zpoplatněných úseků. Jeho výhodou je, že nezávisí na obstarožním, nepružném a drahém mikrovlnném systému závislém na drahé výstavbě a provozu mýtných bran, jak je tomu zatím v ČR.
Více se o zahraničních systémech mýtného můžete dočíst zde.
Dopravní federace usiluje o snížení intenzity nákladní silniční dopravy a zvýšení kvality života. Jakými konkrétními aktivitami se k tomu pokouší přispět se dočtete zde.
Kroky 1-3 povedou k:
menší finanční atraktivitě nákladní silniční dopravy obecně (ať už vnitrostátní, či tranzitní),
snížení intenzity nákladního provozu na silnicích a emisí z nákladní dopravy,
zvýšení kvality života – ať už jde o přímé zdravotní dopady (respirační onemocnění, stres v důsledku hluku a vibrací a jeho vliv na vznik onemocnění srdce a cév), tak i zvýšenou bezpečností na silnicích - méně kamionů na silnicích znamená zvýšení bezpečnosti jak přímo při provozu, tak i menšími škodami na vozovkách, jejichž špatný stav je pak jednou z příčin dopravních nehod.
