Zdroj: Moderní obec, moderniobec.ihned.cz
K letošnímu 1. lednu znovu zdražilo elektronické mýtné pro nákladní vozidla emisní třídy     0–IV, a to o 25 %. A opět tento krok vyvolal odmítavou reakci     Asociace krajů (AK) ČR. 
 Ta poukazuje na skutečnost, že nezavede-li se mýtné     i na silnicích II. a III. třídy, vyšší mýtné     způsobí, že kamiony budou k objíždění zpoplatněných komunikací     používat silnice nižších tříd ještě častěji než dosud. 
 
 Předseda AK ČR, jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek proto ve     druhé polovině loňského listopadu zaslal premiéru RNDr. Petru     Nečasovi dopis, v němž znovu apeluje na to, aby vláda »nečinně     nepřihlížela devastaci silnic nižších tříd kamionovou dopravou,     kterou po zcela nevyhovujících cestách vedou přepravci ve snaze     ušetřit náklady na platbu dálničního mýta«. »Tento zvýšený provoz     také následně omezuje život a zhoršuje životní podmínky lidí, kteří     mají tu smůlu a v blízkosti jedné z těchto "tras" žijí,« píše se     dále v dopise. 
 Asociace krajů ČR má podle svého předsedy za to, že řešením této     nepřijatelné situace by v zásadě byly dva kroky: * Prvním by se mělo     rozšířit mýto rovněž na silnice II. a III. třídy, k čemuž by se mělo     okamžitě vypsat transparentní otevřené výběrové řízení. 
 - Druhým, neméně důležitým krokem, by bylo zavedení důsledných     kontrol měření a vážení kamionů. »Kamiony,« jak připomněl Michal     Hašek, »dnes jezdí přetížené a ničí silnice, které nebyly na tak     enormní zátěž kamionovou dopravou projektovány a stavěny.« 
 
 Argumenty ministerstva 
 
 Připomeňme však, že Ministerstvo dopravy ČR dlouhodobě tvrdí, že     obavy z toho, že po zavedení elektronického mýtného     přestanou kamiony jezdit po dálnicích, jsou přehnané a nepochybně     souvisejí s předvolební rétorikou opozičních a neparlamentních     stran. »Zkušenosti z Rakouska i Německa jasně ukazují, že kamiony     dál jezdí po zpoplatněných úsecích a že jenom malé procento     nákladních vozidel se snaží tyto úseky objíždět. Je to totiž     logické, vynaložený čas i vyšší spotřeba pohonných hmot na mnohem     delší a časově náročnější trase vedlejšími cestami jen stěží může     kompenzovat náklady spojené se zaplacením mýta.« 
 Ministerský web (www.mdcr.cz) k tomu uvádí, že lze využít     následující opatření: * obchvaty měst zůstanou nezpoplatněné tak     jako dnes; * sazbu mýtného lze snížit     na minimum tam, kde existuje paralelní trasa; * v krajním případě     lze zpoplatnit i objízdnou trasu; * nic obcím nebrání, aby umístily     na paralelní objízdné trase značku zákaz vjezdu vozidlům nad 12 t. 
 
 Dopravní federace     o omylech ohledně rozšíření mýtného 
 
 Dopravní federace     (DF) sdružující ekologické organizace s cílem prosadit moderní     koncepci dopravy a vytvořit prostor pro zdravý a bezpečný život     občanů v závěru loňského roku připomněla slib ministra dopravy Mgr.     Pavla Dobeše letos vyhlásit výběrové řízení na dodavatele mýtného systému pro všechny silnice I. a     část silnic II. třídy. V té souvislosti zveřejnila informační list     Omyly a fakta o rozšíření mýtného na     silnicích nižsích tříd, přičemž se odvolala i na dopis hejtmana     Haška premiéru Nečasovi. 
 Podle Dopravní federace     v této věci existuje následujících pět nejčastějších omylů. *     Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, protože na nich musí     být kilometrický poplatek úměrně nižší nákladům na jejich výstavbu,     údržbu a obnovu. DF však oponuje tím, že logika platby podle     jízdního komfortu by sice skutečně mohla vést k výrazně nižšímu     zpoplatnění těchto silnic. Avšak zohlednění dopadů na zdraví     obyvatel a životní prostředí směřuje k opačným závěrům. Navíc sazby     mýtného musí být nastaveny v takovém     vzájemném poměru, aby se objíždění dálnic a rychlostních komunikací     po silnicích nižších tříd přestalo vyplácet. 
 - Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, neboť je využívá     méně vozidel. DF namítá, že na straně výnosů však přibudou poplatky     i těch dopravců, kteří se nyní mýtnému     vyhýbají a jezdí po nezpoplatněných silnicích nižších tříd. Navíc se     ušetří na opravách objízdných komunikací i na kompenzaci škod na     zdraví a majetku obyvatel žijících podél současných objízdných tras.     
 - Rozšíření výběru mýta na většinu silniční sítě povede ke zdražení     spotřebního zboží. DF uvádí příklad Švýcarska, které vybírá mýtné v celé silniční síti, a to v     kilometrické sazbě několikanásobně převyšující sazbu v ČR. Čistý     výnos z mýtného ve Švýcarsku v roce     2008 dosáhl 1,441 mld. švýcarských franků (zhruba 23 mld. Kč), avšak     ceny spotřebního zboží v důsledku výběru mýta tam vzrostly jen o     0,11 %. 
 - Zpoplatněné komunikace objíždí jen naprostá menšina nákladních     vozidel, nejde tedy o skutečný problém. DF však tvrdí, že průměrné     procento objíždějících vozidel nevypovídá nic o zatížení nejvíce     používaných neplacených úseků. Na vysoce zatížené dálnici se úbytek     několika stovek nákladních aut za den výrazně neprojeví. Jenže v     obcích postižených objížděním představuje srovnatelný nárůst výrazné     problémy. 
 - Stát a kraje by měly požadovat zavedení mýtného     na silnicích nižších tříd až poté, kdy je uvedou do řádného stavu.     Stav mnoha silnic nižších tříd je skutečně neuspokojivý, potvrzuje     DF. Jenže velký podíl na tom má právě nákladní doprava. Těžká     nákladní vozidla nad 12 tun nejvyšší povolené hmotnosti se na     dopravním opotřebení komunikací podílejí ze tří čtvrtin. Způsobují     tedy větší škody, než by odpovídalo součtu jejich celkového daňového     zatížení a odvedeného mýtného. DF     zdůrazňuje, že je tudíž na místě, aby provozovatelé nejtěžších     vozidel přispívali ve větší míře. Dosud je totiž dotují řidiči     osobních automobilů, které silnice opotřebovávají jen minimálně.     Suma, již tito řidiči odvedou do státního rozpočtu prostřednictvím     spotřební daně a DPH z motorových paliv, na dálničních známkách a na     silniční dani, je zatím ve srovnání s kamiony neúměrně vyšší.